Rubrika: ČLÁNKY Z MÉDIÍ

ČLÁNEK Z REGIONÁLNÍHO TÝDENÍKU CESTA VRCHOVINOU
Vydáno: 11.10.2011 | Autor: Václav Venhauer, starosta městyse Libice nad Doubravou

Libice má nového kronikáře (reakce)
(Reakce na článek zveřejněný v Cestě Vrchovinou č. 38)

Dovolte mi, abych jako starosta městyse Libice nad Doubravou reagoval na článek z pera paní Jitky Rutschové, uveřejněný dne 20.9.2011 v Cestě Vrchovinou. Paní Rutschová ve svém článku postupně napadla všechny a všechno – počínaje starostou, radními, zastupiteli – zejména pak postupy při výběru nového kronikáře.

První naše pochybení vidí pisatelka již ve zvýšení odměny kronikáři, k níž mělo podle jejího názoru dojít bez toho, že by zastupitelé měli přehled o odměnách kronikářů v ostatních obcích.
Návrh na zvýšení odměny z částky 300 Kč na 600 Kč měsíčně jsem předkládal já s tím, že jsem se samozřejmě předem informoval o způsobu odměňování kronikářů v okolí. Zastupitelstvo městyse návrh projednalo na svém zasedání dne 29.4.2011. Pro přijetí návrhu hlasovalo všech 14 přítomných členů zastupitelstva. Jednání se v řadách veřejnosti zúčastnila osobně i sama paní Rutschová, která požadovala do zápisu uvést, že návrh na zvýšení odměny kronikáře nevzešel od ní, neboť dosud tento post zastávala.

V novinovém článku jsme byli pisatelkou kritizováni, že jsme si „dovolili“ stanovit podmínky pro výběr a následně jsme i vybrali novéh kronikáře. K tomu mohu říci snad jen tolik, že náš postup plně korespondoval s platnou legislativou. Jako zadavatel jsme uvedli přesně, detailní a jednoznačné požadavky na osobu kronikáře a způsob vedení obecní kroniky, což nám následně umožnilo snadné vyhodnocení došlých nabídek. Po celou dobu jsme přitom postupovali transparentně a dodržovali zásadu rovného zacházení se všemi zájemci.

Zastupitelstvo městyse Libice nad Doubravou již na svém zasedání dne 11.3.2011 stanovilo postup při schvalování a předkládání zápisů do kroniky a vedení kroniky s tím, že principy a postup vycházely ze zákona č. 132/2006 Sb., o kronikách obcí, v platném znění. Schválený postup se stal nedílnou součástí zápisu ze zasedání zastupitelstva.

Vypsání výběrového řízení na místo kronikáře od 1.1.2011 schválila rada městyse dne 28.3.2011. Záměr byl vyvěšen na úřední desce a zveřejněn na internetu po dobu od 10.5.2011 do 16.7.2011. Do výběrového řízení na kronikáře obce došly celkem 3 nabídky. Rada městyse Libice nad Doubravou na svém zasedání 18.7.2011 vzala na vědomí počet obdržených nabídek do výběrového řízení na obsazení místa kronikáře s tím, že otevírání obálek proběhne dne 27.7.2011 v 18.00 hod.

Pouze jediná obálka obsahovala přímo i přihlášku zájemce do výběrového řízení na místo kronikáře. Ostatní dva uchazeči se omezili pouze na doručení ručně psaného textu. Paní Rutschová v něm dokonce vyjádřila svůj poněkud svérázný a místy až urážející názor na způsob zadání a průběh výběrového řízení na obsazení místa kronikáře. Vybraného kandidáta na kronikáře pana Josefa Exnera schválila rada na svém zasedání dne 27.7.2011. Sám pan Exner se jako člen rady hlasování zdržel.

Jak jsem uvedl shora, podmínky rady městyse Libice nad Doubravou pro výběr kronikáře, stejně tak jako způsob vedení obecní kroniky stanovené zastupitelstvem, plně korespondují se zákony a platnou legislativou.

Pokud nás tedy naše občanka kritizuje a obviňuje z toho, že straníme svým lidem, vedeme neprůhledná výběrová řízení a naše motto „Obec pro každého…“ je jen prázdným heslem, mohu snad jen konstatovat, že naše svědomí je čisté a stále platí to staré známé „Není na světě člověk ten, aby se zavděčil lidem všem!“

Václav Venhauer, starosta městyse Libice nad Doubravou

ČLÁNEK Z REGIONÁLNÍHO TÝDENÍKU CESTA VRCHOVINOU
Vydáno: 20.9.2011 | Autor: Mgr. Jitka Rutschová

Libice má nového kronikáře
V Libici nad Doubravou byl vybrán nový kronikář. Nejprve se ale zdvojnásobila odměna kronikáři, aniž by zastupitelé i starosta měli přehled o její výši v ostatních obcích. Potom rada městyse stanovila podmínky výběrového řízení a nakonec vybrala. Vítězně vyšel z tohoto „výběrového řízení“ člen Rady městyse Libice n. D. Tedy ten, který hlasoval pro zdvojnásobení odměny kronikáři. Tedy ten, který byl u stanovování podmínek výběrového řízení (možná se zdržel hlasování či na chvíli odešel, ale jaký to má význam a kdo to věrohodně potvrdí, když v RM není jediný opoziční kandidát). A v neposlední řadě ten, který jako jediný podmínky splnil.

Ostatní zájemci neměli šanci, protože jejich odbornost stvrzuje státní zkouška z historie, českého jazyka, mají praxi v kronikářské činnosti či dokonce připravovanou publikaci zabývající se historií obce, jinými slovy prokazatelně a aktivně se zajímají o dějiny svého rodiště. Neměli šanci, třebaže předložili libovolný ručně psaný text na formátu A4 tak, jak bylo stanoveno. Horlivý člen rady ještě k rukopisu odevzdal písemné vyjádření o tom, že bude dodržovat vše, co požaduje RM. To ovšem nebylo součástí podmínek výběrového řízení! Ale rozhodlo! Možná je RM ovlivněna reklamami 2+1 zdarma či o 20% navíc. V každém případě si v Libici zase prohloubíme skóre. Pravda a láska opět nezvítězila nad lží a nenávistí. Jen nezměrný optimismus a silná vůle podporují víru, že ostatní výběrová řízení jsou nestranná. Jedno jsme už konečně pochopila. Obec pro každého (volební uskupení mající většinu v ZM i RM) je jen prázdné heslo.

Jitka Rutschová

ČLÁNEK HAVLÍČKOBRODSKÉHO DENÍKU O ČISTÍRNĚ ODPADNÍCH VOD
Vydáno: 6.8.2011 | Autor: Štěpánka Saadouni | Zdroj: Havlíčkobrodský deník.cz

Libice nad Doubravou (FOTOGALERIE) – Biologické čištění odpadních vod je nejen ekologické, navíc je i výrazně levnější. Uspořili a ještě šetří životní prostředí. Novou biologickou čistírnu odpadních vod otevřeli včera v Libici nad Doubravou. Tento typ čistírny, přesto že je podle odborníků šetrnější nejen k životnímu prostředí, ale především k obecní pokladně, je na Havlíčkobrodsku a na Vysočině vůbec, poměrně ojedinělý.

Většina obcí dává přednost aktivním čistírnám odpadních vod vybavených složitou technologií. Žádost o dotaci na vybudování čistírny ze Státního fondu životního prostředí stavbu Libice podávala dvakrát. „Úředníkům se nelíbil typ čistírny. Místo tradiční čistírny jsme chtěli biologickou, protože je pro naše místní podmínky vhodnější,“ upřesňuje podstatu problému starosta Václav Venhauer. Starostovy zkušenosti potvrzuje i Ivo Hlaváč ze Státního fondu životního prostředí. „Na Státním fondu životního prostředí není skutečně biologická forma čištění odpadních vod zrovna v kurzu. Údajně proto, že výsledný efekt v daných podmínkách není prý takový jako u čistíren aktivních. Nicméně já jsem ekolog a biologické čistírny jsou dle mého názoru pro životní prostředí přijatelnější. Svoji funkci může biologická čistírna plnit stejně dobře,nemluvě o vynaložených nákladech,“ konstatuje Hlaváč.

Složitá technika je drahá
Názor ekologa sdílí i Miroslav Sedláček, technolog čištění odpadních vod z Prahy. Jak vysvětluje, kamenná aktivační čistírna pracuje za použití složité techniky, která má uvést aktivační proces do chodu.

Zatím co biologická čistírna pracuje na přirozeném přírodním způsobu, je šetrná k životnímu prostředí, ale i k obecní pokladně. „Kdyby Libice stavěla čistírnu aktivační, místo biologické, náklady by byly alespoň pětkrát tak vyšší,“ odhaduje technolog Sedláček. Biologická čistírna v Libici je tvořena soustavou tří rybníků ležících stupňovitě nad sebou. První stavební práce začaly v roce 2009. Prováděla je odborná firma z Jihlavy, která zvítězila ve výběrovém řízení.

Celkové náklady na stavbu činily podle starosty Venhauera zhruba 18,7 milionů korun. Z toho čistě stavební náklady 16,7 milionů korun. Dotace z fondů Evropské unie byly 12,5 milionů korun, Státní fond životního prostředí věnoval 733 tisíc korun, Libice se podílela částkou asi 1,4 milionu korun, přispěl i Kraj Vysočina dotací 326 tisíc korun na projekt.

Čistírna bude sloužit pouze pro samotnou Libici nad Doubravou. Jak starosta vysvětluje, provést stavební úpravy i v místních částech by bylo velmi nákladné a těžko proveditelné. V místních částech tedy obyvatelé budou zbavovat odpadních vod stejným způsobem jako dosud, za pomoci jímek, septiků a domácích čistíren. Nicméně obyvatelé Libice, kteří budou čistírnu odpadních vod využívat musí počítat se zvýšením cen stočného. Už loni odhlasovali zastupitelé zvýšení stočného z původních šesti korun na 15 korun za kubík.

„Součástí biologické čistírny je komora, lapač písku a štěrku,“ popisuje činnost čistírny starosta Venhauer. Čistírna má zabudovaný i zvláštní lis, ten bude lisovat do pytlů odpadní hmotu a tuto hmotu pak bude Libice dopravovat do nejbližší kompostárny. Kalná voda proudí do štěrbinovité nádrže a pak do rybníčků, kde se usazuje a různě přečisťuje.

Dokud je šance na dotace
„Čistírnu odpadních vod jsme už nutně potřebovali. Libice se rozrůstá, přibývá nových bytových domů,“ zdůraznil starosta Venhauer s tím, že s podobnými problémy se potýká každá větší obec nebo městečko, které se začalo rozvíjet. Nehledě na šanci získat státní dotací, která se s ohledem na rozpočtové škrty rok od roku snižuje.

„Do roku 2010 by měla mít čistírnu odpadních vod podle nařízení Evropské unie každá obec nad 2000 obyvatel, jinak hrozí pokuta. My máme v samotné Libici asi 550 obyvatel s místními částmi zhruba 870, ale myslíme dopředu,“ zdůrazňuje starosta Venhauer. V současné době je podle jeho názoru ještě možné nějaké státní dotace získat, ale po roce 2013 a s ohledem na chystané vládní úspory nebude přístup ke státním dotacím už vůbec jednoduchý.

Obce, které dotace nedostanou, budou muset platit drahou stavbu ze svého, nebo složitě žádat o povolení vypouštět odpadní vody do k tomu určených vodních toků, platit rozbory odpadních vod a riskovat, že zaplatí vysokou pokutu. Podle zástupců Kraje Vysočina je v kraji už 92 procent obcí vybaveno vodovody, ale jen necelých 25 procent obcí má čistírnu odpadních vod, protože náklady na její vybudování jsou vysoké.

ČLÁNEK HAVLÍČKOBRODSKÉHO DENÍKU O ČISTÍRNĚ ODPADNÍCH VOD
Vydáno: 29.6.2011 | Autor: Štěpánka Saadouni | Zdroj: Havlíčkobrodský deník.cz

Libice nad Doubravou – Stavba biologické čistírny odpadních v Libici nad Doubravou na Chotěbořsku je připravena k předání.

Oficiální provoz by měl začít koncem léta. Žádost o státní dotaci ze Státního fondu životního prostředí stavbu Libice podávala dvakrát.„Nelíbil se typ čistírny. Místo tradiční čistírny jsme chtěli biologickou, protože je pro naše místní podmínky vhodnější,“ upřesnil podstatu problému starosta Václav Venhauer.

Biologická čistírna v Libici je tvořena soustavou tří rybníků ležících stupňovitě nad sebou. Náklady na samotnou stavbu činily 16,7 milionů korun. Z toho dotace z evropských fondů prostřednictvím Státního fondu životního prostředí byla 12,4 milionů. Státní fond pak věnoval vlastní dotaci ve výši 733 tisíc korun a městys Libice nad Doubravou investoval 1,4 milionů korun.

První stavební práce začaly loni na jaře, čistírna odpadních vod je v současné době připravena k předání. Po absolvování dalších nezbytných úředních povolení bude spuštěna koncem léta, podle starosty Václava Venhauera by to mělo být v srpnu.

Čistírna bude sloužit pouze pro samotnou Libici nad Doubravou. Jak starosta Venhauer vysvětlil, provést stavební úpravy i ve všech místních částech by bylo finančně velmi nákladné a především po stavební stránce těžko proveditelné.

V místních částech tedy obyvatelé budou zbavovat odpadních vod stejným způsobem jako to činili dosud. To jest za pomoci jímek, septiků a různých domácích čistíren.

„Součástí biologické čistírny je komora, lapač písku a štěrku,“ popsal činnost čistírny starosta Venhauer.
Čistírna má zabudovaný i zvláštní lis, ten bude lisovat do pytlů odpadní hmotu a tuto hmotu pak bude Libice dopravovat do nejbližší kompostárny. Kalná voda proudí do štěrbinovité nádrže a pak do rybníčků, kde se usazuje a různě přečisťuje.

„Čistírnu odpadních vod jsme už nutně potřebovali. Libice se rozrůstá, přibývá nových bytových domů,“ zdůraznil starosta Venhauer s tím, že s podobnými problémy se potýká každá větší nebo městečko, které se začalo rozrůstat a rozvíjet.

Byly šance na dotacePodle směrnic Evropské unie do roku 2010 musí mít čistírnu odpadních vod každá obec nad 2000 obyvatel, jinak jí hrozí pokuta. Libice má asi 550 obyvatel s místními částmi zhruba 870.

V současné době bylo podle starosty ještě možné nějaké státní dotace získat, ale po roce 2013 a s ohledem na chystané vládní úspory nebude přístup ke státním dotacím už vůbec jednoduchý.

Obce, které dotace nedostanou, budou muset zřejmě platit drahou stavbu čističek ze svého, nebo složitě žádat o povolení vypouštět odpadní vody do k tomu určených vodních toků, platit rozbory odpadních vod a riskovat, že zaplatí vysokou pokutu.

ČLÁNEK HAVLÍČKOBRODSKÉHO DENÍKU O LIBICKÉM ZÁMKU
Vydáno: 20.6.2011 | Autor: Štěpánka Saadouni | Zdroj: Havlíčkobrodský deník.cz

Havlíčkobrodsko – Hospodářská recese zasáhla i společnost Archatt, která vlastní zámek v Libici nad Doubravou. Přesto podle zástupce společnosti Jaroslava Blažka nebude finanční krize důvodem, aby společnost rekonstrukci zámku zastavila. „V letošním roce jsme požádali o dvě dotace. O jednu Ministerstvo kultury ČR, druhou Kraj Vysočina. Podle mých informací byla dotace z ministerstva kultury schválena, nicméně na oficiální potvrzení ještě čekáme. Krajská dotace nám vyšla. Kraj nám věnuje na rekonstrukci zámku 250 tisíc korun,“ upřesnil Blažek a dodal, že dotace z ministerstva kultury by měla činit asi 200 tisíc korun.

Kromě státní a krajské dotace hodlá společnost Archatt letos z vlastních prostředků proinvestovat v Libici nad Doubravou zhruba dva miliony korun. Podle Blažka budou letos peníze poskytnuty na další etapu obnovy střešního pláště a krovu v minulosti značně zanedbané zámecké budovy. „Tím by měly být už kompletně zrekonstruovány stropy, zajistili jsme i odborný posudek mykologa. Hodláme pokračovat i na obnově více než desítky historických věžiček. Jakmile bude zrekonstruována nadstřešní rovina, hodláme se příští rok pustit do opravy střechy,“ popsal Blažek další postup prací.Střecha libického zámku je zatím pokryta plechem, který by měl být do budoucna vyměněn buď za originální břidlici nebo za její imitaci.Zhruba před měsícem se společnost Archatt rozhodla upravit alespoň částečně park kolem zámeckých budov.

Podle Blažka zatím nejde o velkou revitalizaci. Společnost Archatt se rozhodla provést prostřednictvím odborné firmy jen některé zásahy, spočívající v ošetření a statickém prořezání. „Důvodem byla i bezpečnost. „Některé stromy byly staré, nemocné, hrozily pádem. Hned vedle parku vede silnice, padlé stromy by mohly ohrozit i bezpečnost provozu. Původně jsme uvažovali o menší prořezávce, ale s ohledem na kvalitu dřevin zůstalo stát jen několik čtverečních metrů porostu,“ vysvětlil Blažek. Stromy, které zůstaly, jsou podle jeho názoru ošetřeny tak, že zhruba tři roky nebude třeba do jejich korun nijak zasahovat. S obnovou zámeckého parku a výsadbou nových stromů Archatt zatím nepočítá.Park bude jen průběžně udržován, stejně tak Archatt zatím nebude stavět kolem parku žádný, původně plánovaný plot nebo zeď. „S ohledem na finanční situaci se soustředíme výhradně na budovy zámku, pro kterou, až rekonstrukce skončí, budeme muset najít vhodné využití,“ zdůraznil Blažek. V plánuje je zatím teoreticky kulturní zařízení i welness centrum, budovy by měla být zčásti i přístupná veřejnosti. Objekt libického zámku je zajímavý, mohl by posloužit i k uměleckým výstavám.

Luxusní hotel v Herálci

Zcela jiný záměr uskutečňuje na druhé straně Havlíčkobrodska, v Herálci, slovenský investor. Dvěma sty miliony korun přeměnil tamní zámek, a to v průběhu dvou let, v luxusní pětihvězdičkový hotel. Získal i podporu Evropského fondu pro regionální rozvoj ROP Jihovýchod.„K rekonstrukci zámku jsme přistupovali velmi citlivě. Snažili jsme se zachovat kouzlo tohoto více než 400 letého sídla a vytvořit harmonii s nádhernou okolní přírodou Vysočiny. Vytvořili jsme tak podmínky pro ubytování, pracovní setkání, společenský život, aktivní odpočinek a relaxaci i pro ty nejnáročnější místní i zahraniční klienty,“ uvedla Alexandra Kasperová, majitelka zámku Chateau Herálec.

„Nejúžasnější na celé rekonstrukci bylo, jak jsme zámku postupně vraceli jeho původní, mimořádně velkorysou, dispozici. Všechny necitlivé zásahy z posledních desetiletí jsou již minulostí a to nejkrásnější a nejcennější z posledních čtyř století opět zazářilo. Všichni věříme, že jsme dali zámku šanci na důstojnou existenci do dalších století,“ zdůraznila Kasperová.Přestavba zámku na luxusní hotel byla realizována na základě projektu známého vysočinského architekta Jaroslava Huňáčka a v úzké spolupráci s orgánmi památkové péče. Dodavatelem byla společnost PSJ Jihlava.Chateau Herálec nabídne klientům exkluzivní ubytovací kapacity včetně královského a prezidentského apartmá, prostory pro společenská, konferenční a pracovní setkání, sportovní centrum s golfovým trenažérem, wellness a spa, restauraci, bar, archivní vinný sklep i Club Chateau Herálec s omezeným počtem členů. Hotel má k dispozici devět apartmá a 10 dvoulůžkových pokojů. Provoz zahájí 1. srpna.