Exkluzivně den před oficiálním zveřejněním článku v regionálním týdeníku Cesta vrchovinou (09.05.2012) Vám přináším článek s názvem „POZDRAV Z LIBICE PO VÍCE NEŽ 50 LETECH“. Vypráví o životním příběhu pana JERRYHO JELINKA, který kdysi žil se svou rodinou v Libici nad Doubravou. Celý článek, doplněný o další informace a fotografie a případné budoucí pokračování, naleznete na nové stránce webu, odkaz zde nebo v pravém menu .
Rubrika: ČLÁNKY Z MÉDIÍ
Rubrika obsahující citace ze všech médií (tištěné noviny, jejich internetová vydání, TV apod.)
ČLÁNEK: REKONSTRUKCE ZÁMKU BUDE POKRAČOVAT I LETOS
ČLÁNEK HAVLÍČKOBRODSKÉHO DENÍKU
Vydáno: 01.03.2012 (13:51) | Autor: Štěpánka Saadouni | Zdroj: Havlíčkobrodský deník.cz
Libice nad Doubravou – První zrekonstruovanou místnost v zámku v Libici nad Doubravou chce letos otevřít jeho vlastník, společnost Archatt.
Obec aktivity společnosti podporuje, proto jí i v letošním roce hodlá přispět na další opravy částkou téměř 180 tisíc korun z rozpočtu.
„Tyto peníze jsou určeny na výměnu zámecké střechy,“ upřesnil starosta Libice, Václav Venhauer. Přesná částka je 177 tisíc korun. Jedná se o finanční spoluúčast na dotaci z Kraje Vysočina, o kterou požádala pro letošní rok společnost Archatt. „Podle mých informací má už Archatt zpracovaný projekt na vnitřní úpravy objektu. Zároveň nás společnost požádala o souhlas ke zřízení plynové přípojky do budovy,“ doplnil starosta Venhauer a zdůraznil, jak obec těší, že libický zámeček má konečně seriózního vlastníka, který to myslí s rekonstrukcí vážně a nechce budovu jen zneužít pro nějaké obchodní aktivity.
Společnost Archatt začala s obnovou zámku již v roce 2009, podle Jaroslava Blažka investoval Archatt do budovy zhruba čtyři miliony korun.
„Letos odhadujeme investovanou částku asi na dva miliony korun. Rádi bychom uskutečnili některé naše záměry, i když současná finanční situace ve státě moc příznivá není,“ konstatoval Blažek a zmínil další postup rekonstrukčních prací, které Archatt naplánoval pro letošní rok.
Stylový nábytek
„Letos bychom rádi pokračovali v obnově nadstřešních částí. Komíny jsou již hotovy. Na řadu by měla přijít obnova střešního pláště. V současné době je na střeše plechová krytina, ale my bychom rádi použili imitaci břidlice a provedli výměnu klempířských prvků zhruba na padesáti procentech střešní plochy,“ popsal Jaroslav Blažek plán prací.
Zároveň hodlá Archatt nechat celý objekt plynofikovat, zbaví zdivo vlhkosti, a za tím účelem provede i kompletní obkop budovy.
Vrcholem prací by měla být ukázka jedné z obnovených místností. „Pro letošek jsme si dali velký cíl, kterého se nám snad podaří dosáhnout. Do konce roku bychom chtěli jednu ze zámeckých místností kompletně upravit do reprezentační podoby. Pořídili jsme už i historizující nábytek, který sice nepochází přímo ze zámku, ale je ukázkou interiéru z doby, kdy libický zámek prožíval svoje nejlepší období. Místnost bychom rádi zprovoznili do konce letních prázdnin, snad se nám to podaří,“ doufá Blažek.
ČLÁNEK: ZASTUPITELÉ ROZHODLI:KULTURÁK ZA VÍCE NEŽ TŘI MILIONY NEKOUPÍ
ČLÁNEK Z HAVLÍČKOBRODSKÉHO DENÍKU
Vydáno: 14.02.2012 (13:21) | Autor: Štěpánka Saadouni | Zdroj: Havlíčkobrodský deník.cz
Libice nad Doubravou – Kulturní dům kupovat nebudeme, rozhodli zastupitelé v Libici nad Doubravou.
Jak již Deník v minulém týdnu informoval, současný majitel objektu ho chtěl obci odprodat. Zastupitelstvo se tak ocitlo v nezáviděníhodné situaci.
Na jedné straně by rádo dům pro potřeby místních zachovalo, na druhé straně by prý byla cena zhruba tří a půl milionů korun pro obecní pokladnu příliš velkou zátěží. Podle vedení obce je také nabíledni, že provozem stánku by Libice jen těžko zbohatla. Jeho přínos by byl hlavně jako služba veřejnosti.
Na poslední zasedání zastupitelstva, které se uskutečnilo v pátek, se tak celá záležitost dostala znovu na přetřes. Majitel, který zároveň vlastní rekreační zařízení Pilnův statek, šel sice s cenou dolů a za objekt požadoval 3,4 milionu korun, zastupitelé se však rozhodli jeho nabídku neakceptovat.
Podle starosty Václava Venhauera ale zatím celá záležitost není jednoznačně uzavřena. „Majitel kulturního domu nabídl zastupitelstvu cenu ve výši 3,4 milionu korun. Vzhledem k tomu, že tato částka je pro náš rozpočet vysoká, rozhodli jsme nekoupit,“ informoval libický starosta s tím, že pokud majitel kulturního domu na objekt nenajde kupce a bude ochoten snížit cenu, zastupitelstvo se bude situací okolo kulturního domu znovu zabývat.
Podle zástupců libických dobrovolných spolků by bylo dobře, kdyby obec měla vlastní kulturní dům, kde by bylo možné pořádat společenská setkání, ale ne za každou cenu.
„Osobně bych byl pro koupi, ale cena se mi zdá přemrštěná,“ konstatoval již dříve například Josef Stehno, předseda místního mysliveckého spolku.
Vedení obce dokonce v nedávné době požádalo občany o spolupráci. Mezi obyvatele městečka se tak dostalo do oběhu takřka 719 anketních lístků, ve kterých se mohli lidé k případné koupi vyjádřit. „Dotazníků, ve kterých se názory na celý problém různily, se nazpět vrátily necelé dvě stovky. My jsme však s takovou odezvou spokojeni,“ dodal starosta Venhauer.
ČLÁNEK: KULTURÁK V LIBICI JE NA PRODEJ, TÉMĚŘ ZA ČTYŘI MILIONY KORUN
ČLÁNEK Z HAVLÍČKOBRODSKÉHO DENÍKU
Vydáno: 10.02.2012 | Autor: Štěpánka Saadouni | Zdroj: Havlíčkobrodský deník.cz
Libice nad Doubravou – Koupit či nekoupit. Toto dilema budou v pátek večer řešit zastupitelé obecního úřadu v Libici nad Doubravou.
Ve hře je místní kulturní dům, který chce jeho současný majitel odprodat obci za částku 3,8 milionu korun.
Podle starosty Václava Venhauera je obecní zastupitelstvo v nezáviděníhodné situaci. Na jedné straně by bylo dobře kulturní dům pro potřeby obce zachovat, ale částka, kterou za ni majitel požaduje je vysoká a přesahuje možnosti obecní poklady.
Obec vyhlásila anketu
Proto si zastupitelé netroufají celou záležitost rozhodnout sami, ale požádali formou ankety občany o spolupráci. „Rozeslali jsme celkem 719 anketních lístků, kde se mohli občané k případné koupi vyjádřit a zároveň navrhnout, jakým způsobem by měl být kulturní dům do budoucna využit, pokud se ho rozhodneme koupit. Anketních lístků se vrátily necelé dvě stovky. My jsme ale s takovou odezvou spokojení. Potěšilo nás, že aspoň část občanů Libice je ochotna zapojit se do veřejného dění,“ podotkl starosta Venhauer.Názory jednotlivých účastníků ankety se podle obecního úřadu v Libici různí. Někdo byl koupi kulturního domu podpořil. Opačný názor zněl nekupovat. Další, poměrně vysoké procento hlasujících by bylo pro koupi, ovšem za podmínek, že majitel půjde s cenou výrazně dolů, a to nejméně o polovinu.
„Pokud bychom kulturní dům opravdu koupili, byla by to spíš služba veřejnosti, abychom v Libici měli nějaký objekt, který by sloužil kulturnímu a společenskému vyžití. Provozem kulturního domu bychom sotva zbohatli,“ konstatoval starosta.„Osobně bych byl pro, aby Libice nad Doubravou kulturní dům koupila, ovšem za podmínek, že majitel půjde s cenou dolů. Cena 3,8 milionů korun se mi ale zdá přemrštěná, když to porovnám s cenou, za kterou se prodával libický zámek,“ vyjádřil se například Jaroslav Stehno předseda mysliveckého sdružení Bříza Libice nad Doubravou.
Jak dodal myslivci by rozhodně uvítali, kdyby Libice nad Doubravou měla nějaké kulturní zařízení, kde by se daly pořádat společenské akce. Téhož názoru jsou i libičtí hasiči.
„Samozřejmě bychom byli rádi, kdyby v Libici bylo nějaké důstojné kulturní zázemí, které by sloužilo ke společenským aktivitám, ale ne za každou cenu,“ zdůraznil Pavel Rutch z libického sboru dobrovolných hasičů.
Jak upřesnil, obec Libice by kvůli koupi kulturního domu neměla v žádném případě zabřednout do dluhů a půjček. Už proto, že Libice v současné době splácí úvěr, který si vzala na vybudování stavebních parcel.
Majitelem kulturního domu je Luboš Kruml, který v Libici provozuje ještě jeden objekt, a sice rekreační zařízení Pilnův statek. Majitele kulturního domu jsme kontaktovali telefonicky, esemes zprávou i e-mailem, ale na zprávy a vzkazy nereagoval. Jestli kulturní dům v Libici nakonec změní majitele, rozhodnou zastupitelé v pátek 10. února večer na veřejném zasedání.Libice nad Doubravou není sama, kdo řeší majetkové vztahy kolem kulturních zařízení, které mohou být někdy i velmi bouřlivé.
Například prodej kulturního domu KD Ostrov rozvířil veřejné mínění v Havlíčkově Brodě, protože většinový vlastník budovy město z prodeje kulturního zařízení úplně vyřadil.
ČLÁNEK: ŽELEZNÉ HORY NA POMEZÍ KRAJŮ SE STANOU UNIKÁTNÍM GEOLOGICKÝM PARKEM
ČLÁNEK Z PORTÁLU IDNES.CZ
Vydáno: 19.01.2012 9:26 | Autor: David Půlpán, Martin Vokáč | Zdroj: jihlava.idnes.cz
Mezi Pardubickým krajem a Vysočinou vznikne nový Národní geopark Železné hory. Oblast se tak stane třetím geologických parkem v České republice. Rada národních geoparků už ministru životního prostředí doporučila, aby jej vyhlásil. Nyní se tak čeká už jen na jeho podpis.
„Čekáme na udělení certifikátu a podpis ministra. Předpokládám, že národní park by mohl být vyhlášen letos na jaře,“ řekl Jan Doucek ze společnosti Vodní zdroje Chrudim. Tato firma vytvoření geoparku připravuje už řadu let.
Geopark Železné hory zabírá plochu 777 kilometrů čtverečních, zasahuje od Chrudimi na Pardubicku až k Chotěboři a Ždírci nad Doubravou na Vysočině. Výjimečný je tím, že představuje geologickou učebnici nazvanou Historií země za dva dny. „Ve dvou až třech dnech jsme schopni nabídnout návštěvníkům geologickou procházku po celé České republice,“ uvedl Doucek.
Železné hory jsou geologicky nejkomplikovanějším a nejpestřejším územím celých Čech. Za 600 milionů let tam vznikla na malém území řada geologických jevů, které se jinak vyskytují na nejrůznějších místech země. „Geologie je tu neuvěřitelně pestrá,“ souhlasí ředitel Chráněné krajinné oblasti Železné hory Vlastimil Peřina. „Ale jak je pestrá geologie, tak bohatý je i život na povrchu,“ dodal.
Klenotem bude údolí Doubravy
Zajímavých míst bude v parku stovka. Na Vysočině je nejpoutavější údolí Doubravy se skalními útvary a hradem. „Geologický fenomén je zde předmětem ochrany,“ poznamenal Peřina. „Je to geologicky jedno z nejcennějších území,“ přidala se Věra Váchová za místní ochránce přírody.U Chotěboře jsou pozůstatky po těžbě uranu, stejně jako na vrchu Vestec, úbočí hor podél Libice jsou zajímavá kvalitní podzemní vodou a druhohorními usazeninami. Cenná je i flóra, je tam hned několik zvlášť chráněných území. Většina zajímavostí bude ale v Pardubickém kraji. Například u Třemošnice stojí ve staré vápence muzeum, které připomíná těžbu vápence. „Za rok ho navštívily čtyři tisíce lidí. Geopark by ho mohl zatraktivnit,“ řekl starosta Třemošnice Stanislav Peca.
Lákadlem je i Škrovád u Slatiňan, kde se těžil pískovec a z lomů se staly horolezecké stěny, nebo Toulovcovy maštale s pískovcovými skálami. Další muzeum ve Skutči nabízí expozici těžby a zpracování kamene.
Budování geoparku je teprve na začátku. Do deseti let na mnoha místech vzniknou geologické expozice. „Měla být plně rozvinuta síť geoprůvodců, kteří budou na objednání provázet skupiny po předem dané trase,“ řekl Doucek.
Právě zviditelnění Železných hor a posílení turistického ruchu je hlavním cílem budování geoparku. „Železné hory jsou neprávem opomíjené,“ myslí si Doucek. „Projekt by mohl přinést více turistů i lepší propojení zajímavých lokalit,“ řekl starosta Libice nad Doubravou Václav Venhauer. „Je to dobrá věc, přínos pro region,“ přidal se starosta Ždírce nad Doubravou Jan Martinec.
Celý článek a fotografie ZDE.