ČLÁNEK: OPRAVY ZÁMEČKU V LIBICI BUDOU POKRAČOVAT TAKÉ LETOS

ČLÁNEK  HAVLÍČKOBRODSKÉHO DENÍKU 
Vydáno: 25.02.2013 (07:01) | Autor: Štěpánka Saadouni | Zdroj: Havlíčkobrodský deník.cz

Libice nad Doubravou – Ekonomická krize ani letos nezastaví rekonstrukci zámečku v Libici nad Doubravou.

Jeho vlastník, společnost Archatt, chce dokončit rekonstrukci střechy, odvodnění zdiva a chystá otevření jedné ze zámeckých místností pro veřejnost.

„V letošním roce je v plánu dokončení opravy střešního pláště. Tím by měla být střecha kompletně hotová,“ informoval Jaroslav Blažek ze společnosti Archatt.

Již loni začal vlastník s odvlhčováním zámeckých zdí a  provedl kolem objektu okopy. To by mělo v letošním roce pokračovat, opravit by se měly i zámecké podlahy. Podle Jaroslava Blažka bude rekonstrukce libického zámku pokračovat navzdory ekonomické krizi i letos, ovšem investice budou menší.

„Pravidelně jsme do rekonstrukce investovali každý rok tak dva miliony korun. Letos jsme nuceni s ohledem na celkovou ekonomickou situaci investice ponížit.

Počítám, že letos to bude maximálně tak 1,6 milionu korun, k tomu chceme žádat o dotace, neboť každý finanční příspěvek je vítaný,“ upřesnil Blažek.

Na cihly a maltu přispěje i městys

Jednou z možností je dotace od Ministerstva kultury, další jsou dotace z Kraje Vysočina.

Aktivity společnosti Archatt podporuje městys Libice nad Doubravou, proto jí i v letošním roce, jak informovali libičtí zastupitelé, hodlá přispět na další opravy částkou 135 tisíc korun.

Jedná se o potřebnou finanční spoluúčast na dotaci z Kraje Vysočina, o kterou vlastník zámku požádal pro letošní rok. Vedení městyse je rádo, že zámek má, na rozdíl od minulých let, konečně vlastníka, který to s opravou budovy myslí vážně.

Archatt má v plánu rovněž zpřístupnit pro veřejnost, jakmile to bude možné, jeden ze zámeckých pokojů.

„To máme v plánu vlastně už od loňska, ale jak se ukazuje, je to záležitost na delší dobu. Musíme nakoupit vhodný nábytek, nechat ho restaurovat, což není nijak jednoduché ani levné. Nábytek nakupujeme v bazarech nebo antikvariátech, některé kousky jsme dostali darem. Nábytek sice nepochází přímo ze zámku, ale je ukázkou interiérů z doby, kdy libický zámek prožíval svoje nejlepší období,“ podotkl Blažek s tím, že by otevřená část zámku zpřístupněného návštěvníkům měla být do budoucna nějakým způsobem vhodně využita.

Zámek v Libici nad Doubravou, než ho koupila brněnská společnost Archatt, měl v minulosti několik vlastníků. Ti ho pokaždé použili jen jako zástavu na svoje podnikatelské aktivity. Objekt byl zadlužený, postupně chátral, ocitl se dokonce v dražbě. Společnost Archatt ho vlastní zhruba pět let, každý rok do jeho rekonstrukce investuje miliony. Libice ale není jediný historický objekt na Havlíčkobrodsku , který volá po zásahu restaurátora. Podobně nešťastný osud má i zámek v Pohledu u Havlíčkova Brodu. Zámek patří obci, která se ho léta snažila prodat, aby získala peníze na splacení dluhu, který obci vznikl nedokončenou stavbou základní školy. Obec nakonec prodala zámek společnosti H.H. Holding Group, která má se zámkem rozsáhlé plány. V současné době ale v zámku v Pohledu zatím žádné opravy neprobíhají.

  •  
  •  
  •  

ČLÁNEK: PRODEJ LIBICKÉHO KULTURNÍHO DOMU: RADNÍ SI NECHAJÍ ZPRACOVAT ODBORNÉ POSUDKY

ČLÁNEK  HAVLÍČKOBRODSKÉHO DENÍKU 
Vydáno: 22.02.2013 (06:49) | Autor: Štěpánka Saadouni | Zdroj: Havlíčkobrodský deník.cz

Libice nad Doubravou: Kulturní dům v Libici nad Doubravou je stále na prodej.

Majitel ho nabídl radnici k odkoupení, ale zastupitelé zatím váhají, neboť cena nemovitosti stále přesahuje finanční možnosti městyse.

„V současné době je situace taková, že jsme si nechali zpracovat dva odborné posudky od dvou firem. Ty mají určit, jaká je hodnota nemovitosti v daném čase a místě, podle toho se pak rozhodneme,“ sdělil starosta Libice nad Doubravou Václav Venhauer. Dokud nebudou tyto posudky zpracovány a předloženy úřadu, zastupitelé jednání o prodeji kulturního domu prozatím odloží na neurčito.

Majitel kulturního domu Luboš Kruml, který v Libici má v pronájmu také historický Pilnův statek, nabízel objekt k prodeji již loni, téměř za čtyři miliony korun, neboť se jeho provoz už nerentuje. Zastupitelé tehdy prodej odmítli. Cena se v letošním roce sice snížila, ale i tak je podle libických zastupitelů vysoká. Majitel nemovitosti zdůrazňuje, že má o dohodu s radnicí zájem, ale v objektu provedl drahé úpravy, tudíž není možné, aby ho prodal hluboko pod cenou. Městečko Libice by rovněž rádo kulturní dům získalo, neboť v současné době nemá k dispozici, kromě Pilnova statku, žádné prostory vhodné ke konání společenských akcí.

  •  
  •  
  •  

ČLÁNEK: KULTURNÍ DŮM V LIBICI JE ZASE PO ROCE NABÍZEN K PRODEJI

ČLÁNEK  HAVLÍČKOBRODSKÉHO DENÍKU 
Vydáno: 25.01.2013 (06:15) | Autor: Štěpánka Saadouni | Zdroj: Havlíčkobrodský deník.cz

Libice nad Doubravou: Koupit či nekoupit. Toto dilema budou první únorový večer znovu řešit zastupitelé městyse v Libici nad Doubravou.

Ve hře je po roce opět místní kulturní dům. Loni chtěl toto společenské zařízení odprodat Libici jeho současný majitel za částku 3,8 milionu korun. Jaká bude cena letos, je zatím velkou neznámou. Kulturní dům je v současné době zavřený. „Cenu, za kterou by nám současný majitel kulturák odprodal, dosud nevíme.

Tuto sumu se dozvíme přímo až na zastupitelstvu,“ informoval starosta Václav Venhauer.

Podle starosty je zastupitelstvo v nezáviděníhodné situaci. Na jedné straně by bylo dobře kulturní dům pro potřeby městečka zachovat, ale rozhodovat bude hlavně cena, neboť ta, kterou majitel požadoval loni, přesáhla finanční možnosti městské pokladny. Současný majitel kulturního domu provozuje v Libici ještě historický Pilnův statek, který má v pronájmu.

Kulturní dům v Libici je odhadem více jak třicet let starý, tomu odpovídá i architektura. Je to rozměrné zařízení náročné na vytápění i údržbu.

Kulturák městečko potřebuje

„Proto jsme se rozhodli provést předběžnou kalkulaci současných nákladů na provoz kulturáku i kalkulaci předběžných výdajů do budoucna a umístit je na úřední desku, aby se k nim mohli občané vyjádřit,“ doplnil informace starosta Venhauer. Jen pro úplnost, současné roční výdaje, jenom za plyn a elektřinu, podle propočtů přesahují částku 135 tisíc korun. Jak přiznal starosta Venhauer, Libice by ráda kulturní dům zachovala. „Variant na jeho využití je několik. Fakt je, že Libice nemá kromě kulturního domu žádné větší společenské zařízení, pomineme-li Pilnův statek, kde by bylo možné pořádat společenské akce.

Například letos budou naši dobrovolní hasiči slavit 130 let od založení sboru. Otázka je, kde. Uvažujeme o libické stodole, ale tu by bylo třeba předtím upravit a zateplit,“ konstatoval starosta.

Současným vlastníkem kulturního domu je Luboš Kruml. Ten, jak potvrdil Deníku, se rozhodl kulturní zařízení odprodat, neboť jeho provoz se nerentoval. „Odprodej jsem městečku nabízel už loni. Tehdy to nevyšlo.

Jaká bude situace letos, dopředu nevím, byť městys má o kulturní dům zájem. To se dozvím až na zasedání zastupitelstva,“ sdělil majitel kulturního domu s tím, že doufá v dohodu ke spokojenosti obou stran.

Městečko Libice na úřední desce zveřejnilo rovněž možnosti, jak kulturní zařízení využít. Pro společenské účely, kulturu, sport, zachována by měla zůstat místní kuchyně, v kulturáku by byla hospoda, třeba i lékařská ordinace. Objekt je plynofikovaný, je tam krb, dílna, nový bar, střecha je opravená. Otázkou je finanční stránka provozu. Podle propočtů by jen výdaje na plyn, elektřinu, vodu a pevná paliva vyšly zhruba na víc než 160 tisíc korun ročně, otázkou je, kolik by stála údržba, opravy, výdaje na platy zaměstnanců, kteří by zařízení uklízeli a udržovali.

Radní vyhlásili anketu

Proto si zastupitelé netroufali celou záležitost rozhodnout sami, ale požádali již loni formou ankety občany o spolupráci. „Rozeslali jsme celkem 719 anketních lístků, kde se mohli občané k případné koupi vyjádřit a zároveň navrhnout, jakým způsobem by měl být kulturní dům do budoucna využit, pokud se ho rozhodneme koupit. Anketních lístků se vrátily necelé dvě stovky. My jsme ale s takovou odezvou spokojeni. Potěšilo nás, že aspoň část občanů Libice je ochotna zapojit se do veřejného dění,“ podotkl starosta Venhauer s tím, že další anketu už libický úřad vyhlašovat nebude.

„Osobně bych byl pro, aby Libice nad Doubravou kulturní dům koupila, ovšem za podmínek, že majitel půjde s cenou dolů. Cena 3,8 milionů korun se mi ale zdá přemrštěná, když to porovnám s cenou, za kterou se prodával libický zámek,“ vyjádřil se při té příležitosti například Jaroslav Stehno, předseda mysliveckého sdružení Bříza Libice nad Doubravou.

Názory jednotlivých účastníků ankety se podle libického úřadu různily. Někdo by koupi kulturního domu podpořil. Opačný názor zněl nekupovat.

Další, poměrně vysoké procento hlasujících by bylo pro koupi, ovšem za podmínek, že majitel půjde s cenou výrazně dolů, a to nejméně o polovinu. Výsledky ankety umístil úřad městečka v Libici na úřední desku rovněž.

Jak zdůraznil starosta, cena kulturního domu bude skutečně rozhodující, neboť Libice by kvůli koupi kulturního domu neměla v žádném případě zabřednout do dluhů a půjček. Libice nad Doubravou není sama, kdo řeší majetkové vztahy kolem kulturních zařízení, které mohou být někdy i velmi bouřlivé.

Například prodej kulturního domu KD Ostrov rozvířil veřejné mínění v Havlíčkově Brodě, protože většinový vlastník budovy město z prodeje kulturního zařízení úplně vyřadil.

Co si o koupi kulturního domu myslí občané Libice nad Doubravou?

Názory občanů z ankety na téma kulturního domu:
– Toto jsou náklady pouze na koupení, kolik budou stát další výdaje na rekonstrukci? Je to reálné?
– Nesouhlasíme s koupí KD.
– Prodejní cena mi připadá nehorázně vysoká, vzhledem ke kupní ceně a následnému znehodnocení stavby, na takovou nabídku bych se jim vykašlal.

  •  
  •  
  •  

ČLÁNEK: ČISTIČKA V LIBICI SKONČILA PŘED NĚKOLIKA DNY ZKUŠEBNÍ PROVOZ

ČLÁNEK  HAVLÍČKOBRODSKÉHO DENÍKU 
Vydáno: 05.09.2012 (06:41) | Autor: Štěpánka Saadouni | Zdroj: Havlíčkobrodský deník.cz

Libice nad Doubravou – Koncem srpna skončil roční zkušební provoz biologické čistírny odpadních vod v Libici nad Doubravou.

Od září už čistička „jede“ naostro. Biologické čištění odpadních vod je nejen ekologické, ale výrazně levnější.

Tento typ čističky, přestože je podle odborníků šetrnější nejen k životnímu prostředí, ale především k obecní pokladně, je na Havlíčkobrodsku a na celé Vysočině vůbec poměrně ojedinělý.

Většina obcí dává totiž přednost aktivním čističkám odpadních vod vybavených složitou technologií. A jak se ukazuje, na typ složitého čištění „slyší“ i odpovědné úřady. Žádost o dotaci na vybudování čističky ze Státního fondu životního prostředí stavbu totiž Libice podávala dvakrát. „Úředníkům se nelíbil typ čističky. Místo tradiční čističky jsme chtěli biologickou, protože je pro naše místní podmínky vhodnější,“ zavzpomínal na začátky stavby čističky, o kterou Libice usilovala léta, starosta Václav Venhauer. Jak zdůraznil, po celou dobu zkušebního provozu se neobjevily žádné závažné problémy.

Složitá technika by byla drahá

Biologická čistička v Libici je tvořena soustavou tří rybníků ležících stupňovitě nad sebou. První stavební práce začaly v roce 2009. Prováděla je odborná firma z Jihlavy, která zvítězila ve výběrovém řízení. Názor starosty na ekologičnost stavby sdílí i Miroslav Sedláček, technolog čištění odpadních vod z Prahy.

Jak už při otevření čističky vysvětlil, kamenná a drahá aktivační čistička pracuje za použití složité techniky, která má uvést celý proces do chodu. Zatímco biologická čistírna pracuje na přirozeném přírodním způsobu, je šetrná k životnímu prostředí, ale i k obecní pokladně.

Kdyby Libice stavěla podle Sedláčka čistírnu aktivační místo biologické, náklady by byly alespoň pětkrát tak vyšší. Celkové náklady na stavbu činily podle starosty Venhauera zhruba 18,7 milionů korun. Z toho čistě stavební náklady se vyšplhaly na 16,7 milionů korun.

Dotace z fondů Evropské unie představovaly částku 12,5 milionů korun, Státní fond životního prostředí věnoval 733 tisíce korun, Libice se podílela částkou asi 1,4 milionu korun, přispěl i Kraj Vysočina dotací 326 tisíc korun na projekt.
V současné době je na čističku připojena prakticky celá obec.

Čistička slouží pouze pro samotnou Libici nad Doubravou. Jak starosta vysvětlil, provést stavební úpravy i v místních částech by bylo velmi nákladné a těžko proveditelné.

V místních částech se tedy obyvatelé budou zbavovat odpadních vod stejným způsobem jako dosud, za pomoci jímek, septiků a domácích čistíren. Nicméně obyvatelé Libice, kteří čističku odpadních vod využívají, musí počítat se zvýšením cen stočného. Tu odhlasovali zastupitelé ve výši z původních šesti korun na 15 korun za kubík.

„Součástí biologické čističky je komora, lapač písku a štěrku,“ popisuje činnost čističky starosta Venhauer.
Čistička má zabudovaný i zvláštní lis, ten lisuje do pytlů odpadní hmotu a tuto hmotu pak Libice dopravuje do nejbližší kompostárny.

Šance na získání dotace se snižují

Kalná voda proudí do štěrbinovité nádrže a pak do rybníčků, kde se usazuje a různě přečisťuje. Čističku odpadních vod jsme už nutně potřebovali. Libice se rozrůstá, přibývá nových bytových domů,“ zdůraznil starosta Venhauer s tím, že s podobnými problémy se potýká každá větší obec nebo městečko, které se začalo rozvíjet. Nehledě na šanci získat státní dotaci, která se s ohledem na rozpočtové škrty rok od roku snižuje.

  •  
  •  
  •  

ČLÁNEK: GEOPARK V ŽELEZNÝCH HORÁCH NABÍZÍ RÝŽOVÁNÍ ZLATA I HLEDÁNÍ ZKAMENĚLIN

ČLÁNEK Z PORTÁLU IDNES.CZ
Vydáno: 12.05.2012, 08:16 | Autor: Martin Vokáč | Zdroj: jihlava.idnes.cz 

Horniny, nerosty, památné stromy i zajímavá fauna čeká turisty v novém geoparku Železné hory. Ten se rozkládá na pomezí Pardubického kraje a Vysočiny. Jedná se o třetí naplněný projekt v České republice, který obdržel potřebný certifikát. Stará se o něj firma, která turistům povolí i rýžování zlata.

Ředitelem Národního geoparku Železné hory se stal Daniel Smutek, který nechce usnout na vavřínech. „Do čtyř let se chceme stát evropským geoparkem pod záštitou UNESCO,“ říká.

Poznání zajímavostí nového geoparku odráží filozofie postavená na mottu: historií Země za dva dny. „Náš geopark má plochu 777 čtverečních kilometrů. To se dá autem projet za dva dny. Na tomto území je již popsaných minimálně 40 lokalit, kde vidíme historii Země za posledních 700 milionů let,“ upozornil Smutek.

Na území Železných hor se zhruba 40 let nekonal systematický regionálně geologický průzkum. „Třeba u kostela Panny Marie na Chlumku v Luži bylo zakázané kopat. Při stavbě výtahu se muselo zasáhnout do skály. A objevily se tam čedičové sloupy jako v Kamenickém Šenově s koulemi olivínů. Říká se, že Železné hory jsou geologickým smetištěm. Je tu více než sto druhů hornin, zatímco v Krkonoších zhruba kolem třiceti. Je toho hrozně moc na malém prostoru,“ zdůraznil ředitel.

Turisté mohou geopark poznávat ve dvou programech. „Putování za vodou a Historií Země za dva dny. Nabídneme je ve spolupráci s cestovní kanceláří. Na malém území s cyklostezkou, zámkem, hospodami, zříceninou nebo klášterem si mohou zájemci objet i geologické zajímavosti,“ poznamenal šéf parku.

Park člověka nelimituje
V Železných horách se má objevit asi čtyřicet informačních bodů, o kraji vyjde spousta map a průvodců. „Na pěti lokalitách budou chatičky vždy na jedno téma. Chceme návštěvníky lákat na příběhy, které už z hlavy nedostanou,“ prozradil Smutek.

Turisté si budou moci v Železných horách vyzkoušet rýžování zlata. „Nebo si mohou sami nalézt zkameněliny. Geopark není území, které by člověka limitovalo. Nejsou žádné předpisy na tvar střechy nebo podobu oken. Limity, které mají například chráněné krajinné oblasti, se na to vůbec nevztahují,“ vysvětlil ředitel.

O geopark v Železných horách se stará firma Vodní zdroje Chrudim. „Jsme téměř jediný geopark v Evropě, který vede soukromá firma. Jinak jej spravují občanská sdružení nebo jiné instituce. V geoparku nepracujeme sami, máme řadu klíčových účastníků jako obce a města, CHKO Železné hory, sdružení i další společnosti,“ uvedl Smutek.

Celý článek a fotografie ZDE.

  •  
  •  
  •