HISTORIE

LIBĚCKÁ STEZKA | KRONIKY | Z OBECNÍ RADY (1829-1911)

První historická zmínka o libickém újezdu je v latinsky psané listině (1146-48), podvržené a napsané asi o 100 let později (1. polovina 13. století). V níž kníže Vladislav II. (1140-1173) potvrzuje, na žádost biskupa Zdíka, darování libického újezdu (circuitum de Lubac) s lesem, vymezené z jedné strany řekou Kamenicí (Chrudimkou) a z druhé Liběckou cestou (respektive řekou Doubravou) a ležícím mezi župou čáslavskou a brněnskou, olomouckému kostelu, jemuž byl tento újezd darován původně knížetem Soběslavem I. (1125-1140) roku 1125 nebo 1126. V této listině z roku 1146-48, se praví, že: „… v části téhož újezdu přebývají lidé, kteří se vůbec jmenují stráž (ztras), jejichž povinností bylo hlídati jistou cestu, aby nikdo bez zvláštního nařízení knížete po ní nechodil, vcházeje do země české neb z ní vycházeje, tak aby, oddáni jsouce té službě, od žádného knížete nebyli užíváni k stavění hradů nebo zemské pohotovosti…“.

Zásluhou majitele libického panství Benedikta Bolesavského z Rittersteinu byla Libice dekretem císaře Františka II. ze 7. září 1795 povýšena na městys a uděleno právo konat dva výroční a čtyři dobytčí trhy. Znak ani pečeť (pokud byly uděleny) se nezachovaly. Dekret je německy psaná listina (70cm x 50cm), vlevo dole již nečitelný podpis Františka II., vpravo také nečitelné podpisy úředníků. Listina je opatřena velikou císařskou pečetí z červeného vosku, ve zvláštní dřevěné kotoučové schránce (17cm průměr), spojené černožlutou šňůrou s přeloženým okrajem listiny.

Dekret císaře Františka II.  (český překlad)
Dekret císaře Františka II.  (německy)

Kolem roku 1840 bylo v samotné Libici 81 dům, 575 obyvatel, z toho 14 izraelitů. Byl zde kostel, fara, vrchnostenská škola, zámek, pivovar, vinopalna, výroba drasla, dvůr, ovčárna, 2 hostince, pila, mlýn a papírna.

NÁVRAT K MĚSTYSU

Městys nebo také městečko je typ obcí velikostně a významově stojící mezi městem a vsí. Právo užívat titul městys byl spojen s možností konání výročních a dobytčích trhů, což byla původně výsada pouze měst. Obdarované sídlo muselo mít městský charakter bez hradeb, muselo mít cechy a pivovar. Prostě muselo mít svoji prestiž v daném území. Na rozdíl od města zde bylo mnohem silněji zastoupeno zemědělství a sociální a profesní rozvrstvení nebylo tak výrazné.

Městečka začala vznikat od 14. století především na majetcích šlechty a církevních vrchností. Status městečka uděloval od 14. století panovník. Od 16. století se tyto sídelní jednotky v pramenech označovaly i jako městyse. Zásluhou Benedikta z Rittersteinu byla Libice Císařským dekretem povýšena na městys 7. září 1795. Po vzniku ČSR v roce 1918 udělovala status ministerská rada na základě detailní žádosti obce. Status městyse přestal být používán komunisty po únorovém vládním převratu (1948), zhruba od roku 1950. Od Sametové revoluce (1989) se představitelé obcí, které v minulosti držely status městyse, snažili o jeho obnovení.

Obec Libice nad Doubravou nastartovala iniciativu týkající se navrácení označení městys obcím, které tento status v minulosti získaly. Bezprostředně se přidaly Krucemburk, Vojnův Městec, Havlíčkova Borová a Česká Bělá. Tato iniciativa nesměřovala k žádným hmotným výhodám, ani ke zvyšování správních agend a obcím neměla nepřinést žádné zvýšené požadavky na rozpočet. Iniciátorům šlo pouze o návrat statusu, který byl mnohým udělen již ve 13. století a mnohým až ve století 20.

Dne 27. ledna 2006 byla Poslaneckou sněmovnou Parlamentu ČR schválena Novela zákona o obcích (obecní zřízení), která mimo jiné obnovuje status městyse. Senát Parlamentu ČR pak toto ustanovení schválil na své 10. schůzi dne 29. března 2006, prezident zákon podepsal 11. května 2006. Novela zákona nabyla účinnosti 1. července 2006.
Obce, které měly oprávnění užívat označení městys před 17. květnem 1954, jsou městysem, pokud o to požádají předsedu Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR. Ten tak na žádost obce stanoví a určí den, od kterého se obec opět stává městysem.

Dne 10. října 2006 vydal předseda poslanecké sněmovny rozhodnutí, prvním 108 obcím mezi nimi i Libice nad Doubravou, v němž stanovil, že obce nadále mohou používat titulu městys.

PŮVOD NÁZVU LIBICE

Libice nad Doubravou vznikla jako osada strážců zemské stezky na pomezí Čech a Moravy v čele s Ljubjatou, od jehož jména byl odvozen název obce ale také stezky Liběcké. Jiný názor vzniku jména obce Libice říká farní kronika z roku 1844, ve které farář Jan Preclík, autor kroniky, píše, že toto jméno pochází buď z českého slova „líbit se“ nebo z německého „lieblich“. Dokazuje, že Libice leží v malebném údolí, má mírnější polohu a podnebí, pole kolem jsou úrodnější než na okolních výšinách. Dříve prý zde rostlo mnoho růží. Protože krajina u Libice je krásnější, líbit se každému musí. Ze slova „líbit se“ prý vzniklo „Libice“.

MAJITELÉ OBCE

14. stol. – Libice náležela klášteru vilémovskému.
po r. 1480 – Libice s Lichnicí majetkem Hynka Krušiny z Lichtenburka
Do bitvy bělohorské – Jiří Adam z Roupova – svobodný pán na Studenci
Po bitvě bělohorské – 1623 – Marie Magdalena Trčková z Lobkovic
1636 – Jindřich Kustoš ml. – svobodný pán ze Zubří a Lipky
1727 – hrabě Jindřich Karel Metternich poté hrabě Děpolt Buttler z Kaltenbachu
1731 – svobodný pán Norbert František Haugvic z Biskupic
1759 – rytíř Václav František Heymerle poté Laryšové ze Lhoty
od r. 1775 – svobodný pán Antonín Leopold Boleslavský z Rittersteinu
od r. 1907 – Karel Girtler z Kleebornu
1. 6. 1925 – Jaroslav Hostan
1948 – znárodnění majetku Jaroslava Hostana

HISTORIE V DATECH

10. stol – vznik osady strážců zemské stezky v čele s Ljubjatou
1125 – první údaj o existenci kostela
1146 – nejstarší dochovaná písemná zmínka o obci
1350 – kostel již farním pod patronátem kláštera vilémovského
1383 – první písemná zmínka Libická Lhotka
1398 – první písemná zmínka Kladruby
1399 – první písemná zmínka Malochyně
14. stol. – Liběcká stezka ztrácí na významu a s ní i obec
14. stol. – gotická přestavba kostela
1542 – první písemná zmínka Chloumek, Křemenice, Nehodovka
1556 – první písemná zmínka Barovice, Lhůta, Spálava
17. stol. – přistavěna mohutná věž kostela
1654 – první skleněný lustr pro kostel
1672 – od tohoto roku farní kostel sv. Jiljí Opata
1672 – postavena fara
1672 – ustanoven první farář František Folger

1700 – první škola
1706 – praskl velký zvon, znovu přelit v Chrudimi
1709 – postavena jednopatrová barokní budova zámku
1729 – pořízen nový kostelní zvon
1731 – zdejší pivovar začal vařit pivo
1757 – praskl velký zvon, znovu přelit v roce 1759
1783 – škola ve stavení čp. 47 zvané „Sekretárna“
1790 – učitel Josef Kratochvíl začal pěstovat brambory
1795 – obec povýšena na městys a uděleno právo pořádat dva výroční a čtyři dobytčí trhy (7.září)

1807 – zřízena nedělní čili opakovací škola, 20 přiškolených obcí
1820 – odškoleny obce Hranice, Jeníkovec Blatnice a Předboř
1822 – odškoleny obce Sloupno, Horní a Dolní Vestec, Barovice a Slavíkov
1824 – škola ve vrchnostenském domku čp. 6
1824-1828 – úprava a rozšíření hřbitova vedle kostela
1831 – zakoupeny varhany do kostela
1843 – postavena papírna pod Libicí
1850 – spojení obcí Libice, Libická Lhotka, Horní a Dolní Sokolovec
1862 – 1864 – přestavba zámku
1862 – položen základní kámen nové školy (8. květen)
1864 – dokončena nová budova školy (1. září)
1874 – zbořena jedna ze dvou kapliček ve hřbitovní zdi
1874 – založen první kroužek divadelních ochotníků (26. prosinec)
1874 – na školním dvorku zřízena tělocvična
1877 – založena žákovská knihovna (140 svazků)
1881 – znovuobnovení výročních trhů
1883 – založen sbor dobrovolných hasičů (14. květen)
1883 – pořízena nová socha sv. Jana Nepomuckého
1883 – při velké povodni zničena brusírna skla A. Pešouta (20. červen)
1884 – zřízeno veřejné osvětlení pěti petrolejovými lampami
1884 – na škole se začal vyučovat německý jazyk
1884 – založena ,,Čtenářská beseda “
1885 – vyhořela bývalá škola čp. 6
1886 – zřízen c. k. poštovní a telegrafní úřad
1887 – Antonín Pešout přestavěl čp. 85 na brusírnu skla
1888 – zakoupena nová čtyřkolová hasičská stříkačka
1892 – zanikly obnovené výroční trhy
1893 – započata přístavba 2. patra školy (12. červen)
1894 – řádné vyučování v přestavěné škole (22. říjen)
1894 – školní dvůr upraven na letní tělocvičnu
1895 – obec zapomněla slavit 100 let od povýšení na městys (7. září)
1899 – založena veřejná obecní knihovna
1899 – postaven most u mlýna ve Lhotce

1900 – založen „Spořitelní a záložní spolek pro školní obec Libice“, krátce Kampelička (duben)
1901 – zrušen hřbitov u kostela a postaven nový při cestě na Leštiny
1902 – vysvěcen nový hřbitov (26. říjen)
1904 – před kostelem pokáceny staré lípy (400 leté)
1905 – zdejší pivovar přestal vařit pivo
1905 – odškoleny obce Bezděkov, Štěpánov a Hařilova Lhotka
1907 – zaveden první telefon v Libici
1907 – k zámku přistavěna předsíň
1907 – začíná se s pěstováním jetele
1907 – povoleno vyučování evangelického náboženství
1911 – po opravě nově vysvěcen kostel (15. října)
1913 – pro kostel zakoupeny panem baronem nové varhany za 3000 K
1914 – zakoupena nová hasičská stříkačka
1915 – ukončena výroba v brusírně skla A. Pešouta
1916 – odvezeny 3 zvony z kostela na roztavení (říjen)
1916 – v čp. 16 se narodil malíř Jiří Horník (5. září)
1919 – Sdružení katolické mládeže hraje divadlo
1920 – provedena elektrifikace obce, proud dodáván z vodní turbíny mlynáře Františka Němce
1920 – posvěcen nový zvon o váze 104 kg za 2 364 Kč (1. květen)
1921 – odhalen pomník obětem první světové války (15. září)
1922 – místo Sdružení katolické mládeže založen Orel-tělocvičná jednota
1924 – založeno meliorační družstvo za účelem odvodnění pole u Čihadel
1927 – pořízeny dva nové zvony do kostela (17. duben)
1928 – založena pamětní kniha obce (Josef Tillmann)
1929 – první autobus na lince Chotěboř-Libice-Třemošnice
1930 – provedena nová elektrifikace obce
1933 – postavena Baťova prodejna obuvi (čp. 28)
1935 – vybudována první vodovodní síť a to v krátkém čase od 1. 10. do 31. 12.
1935 – do školy zaveden vodovod, zatím do 1. patra
1936 – založen první „Sportovní klub“
1937 – postaven komín u zdejšího lihovaru
1941 – otevřena lidová škola zemědělská (13. říjen)
1941 – rozpuštěny spolky v obci (Orel, atd.)
1942 – odvezeny dva zvony z kostela na roztavení (18. březen)
1945 – založena místní organizace Komunistické strany Československa (22. červen)
1946 – elektrifikace Libické Lhotky
1946 – znárodnění budovy pivovaru
1946 – odškolena obec Kladruby
1946 – otevřena mateřská škola v 1. poschodí školní budovy (10. prosinec)
1947 – zrušena stáčírna piva Jeníkovského pivovaru v pivovaru
1948 – zrušena lidová škola zemědělská (1. červenec)
1948 – zaveden telefon do školy (2. březen)
1949 – znárodnění zámku, přidělen obci
1949 – zahájena přestavba zámeckých stájí na kulturní dům

1950 – oprava kostela, zjednodušena věž
1951 – slavnostně otevřen kulturní dům (13. květen)
1951 – v obci zaveden rozhlas
1951 – v kulturním domě zřízeno kino (9. prosinec)
1952 – založena tělocvičná jednota Sokol
1953 – zámek uvolněn pro účely obce (ordinace, poradna pro matky, MNV, rozhlas, oddací síň, pošta, spořitelna, knihovna a matriční kancelář)
1954 – započata stavba trvalého jeviště v kulturním domě
1954 – odškolena obec Dolní Sokolovce
1955 – otevřeno nového jeviště kulturního domu (18. prosince)
1956 – založeno JZD v Libici a v Libické Lhotce (13. březen)
1956 – generální oprava školní budovy
1958 – generální oprava zámku
1958 – založena kronika obce a divadelního spolku Aloisem Brtkem
1958-1959 – upraveno a vydlážděno náměstí, uprostřed park
1958 – zrušen zdejší lihovar (1. listopad)
1959-1960 – rozšířena a znovu vybudována silnice do Chotěboře
1961 – sloučení místních národních výborů Libice a Lánů
1961 – Národní škola přejmenována na Základní devítiletá škola
1961 – zemřel malíř Jiří Horník, narozen v čp. 16 (30. duben)
1961 – založena druhá tělocvičná jednota Sokol (duben)
1962 – samoobsluha z bývalého hostince čp. 37 (21. březen)
1962 – otevřen prodej mléka a pečiva v čp. 32
1962 – dřevěný mostek přes Cerhovku k Sokolovcům nahrazen železobetonovým
1967 – rozšířen hřbitov a oplocen
1968 – staví se na louce za farou (dnešní ulice Farská)
1969 – letecká nehoda u Hradiště (10. květen)
1969 – započata stavba obchodního domu
1969-1971 – demolice lihovaru
1973 – otevřen nový obchodní dům (leden), staré obchody zrušeny a prodány
1973 – otevřena zahrada MŠ (1. červen)
1973 – zbourán komín u lihovaru
1973 – založena třetí tělovýchovná jednota Sokol
1974 – na průčelí zámku umístěna pamětní deska rodáka akademického malíře Jiřího Horníka
1975 – opraven zámek a kulturní dům
1976 – sloučením s Libicí zaniká samostatná obec Bezděkov (1. květen)
1976-1977 – oprava střechy a omítek na kostele
1978 – dokončena stavby nové márnice u hřbitova
1978 – příprava na stavbu společensko-kulturní budovy
1978-1979 – stavba teletníku v Libici
1981-1983 – I. etapa výstavby kulturního domu (jídelna, kuchyň, kotelna)
1983-1985 – II. etapa výstavby kulturního domu (kulturní sál)
1985 – otevřen nový kulturní dům (23. únor)
1985 – sloučením s Libicí zaniká samostatná obec Chloumek
1985-1988 – stavba velkokapacitního kravína
1986 – zahájena stavba nové hasičské zbrojnice (květen)
1986 – založen TJ Sokol Libice n/D (21. březen)
1986 – vyhlášena přírodní rezervace Údolí Doubravy
1988-1989 – přístavba obchodního domu
1989 – otevření nové hasičské zbrojnice (19. květen)
1989 – založena odbočka OF (Občanské fórum)
1990 – odtržení obcí Bezděkov, Lány, Sloupno a Dolní Sokolovce od Libice
1990 – veřejná sbírka na opravu sochy sv. Jana Nepomuckého (9 500 Kč)
1990 – zřízena školní družina, umístěna v bodově zámku
1991 – vyhlášeno CHKO Železné hory
1992-1993 – rekonstrukce čp. 47 na nový obecní a poštovní úřad a knihovnu
1993 – zámek vrácen v restituci
1993 – obec iniciuje založení Svazku obcí Podoubraví
1993 – založeno nové Zemědělsko-obchodní družstvo (27. květen)
1993-1995 – vybudován rybník pod Libicí
1994 – obec kupuje zchátralý objekt Pilnova statku
1994 – školní družina přesunuta do klubovny mládeže
1995 – 200-leté oslavy povýšení na městys
1995 – uděleno právo používat znak a prapor
1995 – na kostelní věž se vrátily hodiny
1995 – zakoupena první hasičská cisterna Š 706
1996 – oslavy 850 let od první písemné zmínky
1996 – mateřská škola slaví 50 let od svého založení
1997 – započata rekonstrukce Pilnova statku
1999 – otevřen Pilnův statek – turistická ubytovna (16.-17. říjen)
1999 – provedena plynofikace obce
1999 – obec oceněna „Bílou stuhou“ v soutěži Vesnice roku 1999, za výjimečné úspěchy při práci s dětmi a mládeží
1999 – založeno Divadelní společenstvo libických dětí

2000 – třetí místo v soutěži Vesnice roku 2000 v kraji Vysočina
2000 – zrušeny složky Základní škola, mateřská škola a školní jídelna; založena složka „Základní škola a Mateřská škola Libice nad Doubravou“
2001 – otevřena nová cyklostezka č. 5127 procházející obcí
2002 – vesnice roku 2002 kraje Vysočina
2002 – opraven a vysvěcen mariánský sloup (18. srpen)
2003 – oslavy 120. výročí založení Sboru dobrovolných hasičů
2003 – dokončeno fotbalové hřiště
2003 – založen fotbalový klub
2004 – zhotoven projekt na fotbalové kabiny
2005 – snaha o navrácení statusu městys
2006 – oslava výročí 860 let od první písemné zmínky
2006 – Libice opět používá status městys (10. říjen)
2006 – 60 let od založení mateřské školy
2007 – po 17 letech obnoveno vítání občánků
2007 – zrušeno Zemědělsko-obchodní družstvo
2007 – zahájena rekonstrukce varhan v kostele
2007 – zakoupena hasičská cisterna Tatra 815
2007 – opět oživena družba s SDH Libice nad Cidlinou
2008 – 3. ročník novodobého masopustního průvodu
2008 – zámek kupuje soukromá firma z Brna, začínají nejnutnější opravy
2008 – zahájena stavba zázemí pro fotbalové hřiště (4. květen)
2008 – oslavy 125 let od založení sboru dobrovolných hasičů (17.-18. květen)
2008 – výstavby ZTI pro nové rodinné domy (červen-prosinec)
2008 – restaurování varhan v kostele
2009 – SDH pořádá „Pohár IZS“ (19. září)

2010 – zahájena stavba čistírny odpadních vod (19. duben)
2010 – koncert Carmina Burana (28. srpen)
2010 – dokončena oprava zámecké věže a I. etapa opravy střechy
2011 – Masopustní průvod Libicí a Libickou Lhotkou (19. únor)
2011 – slavnostní otevření fotbalových kabin (7. květen)
2011 – první roční noční hasičské soutěže „O VELKOU CENU ŽELEZNÝCH HOR“ (10. červen)
2011 – zahájen zkušební provoz biologické čistírny odpadních vod (25. červenec)
2011 – slavnostní otevření biologické čistírny odpadních vod (5. srpen)
2011 – oslava 65. let od otevření mateřské školy dne 10.12.1946 (26. listopad)
2012 – druhý roční noční hasičské soutěže „O VELKOU CENU ŽELEZNÝCH HOR“ (8. červen)
2012 – stavba dětského hřiště za budovou úřadu městyse
2012 – slavnostní otevření dětského hřiště za budovou úřadu městyse (15. září)
2013 – „Diplom za podporu využívání volného času“ v krajském kole soutěže Vesnice roku 2013
2013 – obsáhlá výstava starých fotografií „Libice a osady v minulosti“ (22.-31. březen)
2013 – první NOC KOSTELŮ v kostele sv. Jiljí v Libici nad Doubravou (24. květen)
2013 – oslavy 130 let od založení sboru dobrovolných hasičů v obci (25.-26. květen)
2013 – Diplom za podporu využívání volného času v soutěži Vesnice roku 2013 Kraje Vysočina (19. červen)
2013 – první letní kino za budovou ÚM (23. srpen)
2014 – tradiční masopustní průvod Libickou Lhotkou a Libicí nad Doubravou (22. únor)

Autor: Bc. Vladimír Stehno

Zdroj: Kronika Libice nad Doubravou (1958), Pamětní kniha (1928), 100 let požárního sboru Libice nad Doubravou – 1883 až 1983 a další.