HISTORIE DIVADELNÍCH SPOLKŮ

Seznam odehraných divadelních her, jejichž názvy se dochovaly divadelní hry

Kulturní život v obci byl i v minulosti pestrý a bohatý. Nejvíce se o tuto činnost zasloužila řada divadelních kroužků. V roce 1874 byl v Libici založen první kroužek divadelních ochotníků. Dne 26. prosince 1874 sehrál svou první divadelní hru v Libici „Paní Marjánka, matka pluku“. V roce 1875 sehrál divadelní kroužek tyto hry: „Spanilá mlynářka“ 24. ledna; „Starý manžel“ 10. března; „Básník rekem“ 29. března; „Blázinec v prvním poschodí“ 29. března; „Zasklený princ“ 25. dubna. Ochotníci sehráli 2. února 1876 hru, jejíž název se nedochoval.

Divadelně činní byli také žáci zdejší školy, kteří 6. ledna 1883 sehráli ve školní třídě hru „Pastuškové“, jejíž výtěžek 42 zlaté 29 krejcarů byl věnován na zakoupení vyučovacích prostředků. Přišlo tolik lidí, že třída byla plná. Na doplnění programu sehráli učitelé několik hudebních skladeb. 26. prosince 1883 sehráli žáci ve škole hru „Mikuláš“. Výtěžek 44 zlaté 78 krejcarů byl věnován na nákup potřeb pro chudé žáky. V této hře hráli s dětmi i dospělí: JUDr. Josef Březina a správce zámku Josef Marvan.

Až do roku 1884 není žádných zpráv o činnosti divadelního kroužku, protože se nedochovaly ani zápisy, ani plakáty. Dá se však s velkou pravděpodobností předpokládat, že vyvíjel činnost, protože členové divadelního kroužku založili v roce 1884 Čtenářskou besedu. Divadelní kroužek hrál svá představení v dolním hostinci pana Neuwirtha, čp. 37, kde na půdě bylo uloženo skládací jeviště.

opona z roku 1907

opona z roku 1907

V roce 1884, kdy byla založena Čtenářská beseda hlavně členy divadelního kroužku, přestal kroužek samostatně vystupovat. Také jeviště předal Besedě. Beseda měla svou spolkovou místnost také v hostinci, čp. 37. Čtenářská Beseda také nevedla zápisy o své činnosti, proto se nedochovaly ani zápisy o sehraných divadelních představeních, ač podle vyprávění starých pamětníků jich bylo dosti. O vánocích roku 1889 sehráli žáci školy oratorium „Jesličky“. V roce 1893 sehráli žáci hru „Dračí dráp“. Z výtěžku dostávali chudí žáci polévku a chléb v ceně 5 krejcarů.

V roce 1900 za působení faráře Čeňka Jůzla oživuje činnost divadelní při Čtenářské besedě. Jeho zásluhou byla nacvičena a dne 2. února 1900 sehrána hra J. K. Tyla „Strakonický dudák“. Čistý výtěžek činil 52 koruny 46 haléřů. Polovina výtěžku věnována na opravu jeviště a druhá polovina na opravu kašny a nádvoří zámku.  Divadelní odbor vlastnil již 12 kusů divadelních obleků. V roce 1903 se projevily snahy odtrhnouti divadelní kroužek od Čtenářské besedy. Nedošlo k jeho osamostatnění. V tomto roce sehrál divadelní kroužek dvě frašky: „Tatínkovy juchty“ a „Vězeň“. V roce 1904 sehrál hry „Zmatek nad zmatek“, „Nevěsta z Amsterdamu“ a „Černý kříž v lese“; v roce 1905 „Prababiččin kalendář“, „Strakonický dudák“, „Měsíčník“.

V roce 1905 bylo dosavadní staré jeviště rozšířeno, opraveno a pojištěno proti ohni na částku 500 K. V roce 1906 sehrál divadelní odbor hru: „Únos Sabinek“. Dne 2. září 1906, o pouti, vznikl ve stodole p. Františka Klimenta, čp. 43, oheň, který se rozšířil na domek paní Němcové, na stodolu pana Neuwirtha, čp. 37, na jeho hostinec a ještě na jednopatrový dům čp. 36, který patřil panu Teplému. V ohni shořelo na půdě hostince p. Neuwirtha také jeviště, které bylo nedávno opraveno. Pojišťovna Slavie vyplatila náhradu 494,73 K.  Aby mohl divadelní kroužek zahájit novou činnost, byla poslána komise do České Bělé a Bradla k prohlédnutí tamních přenosných jevišť, aby podle nich bylo zhotoveno nové jeviště, lépe vyhovující než shořelé.

V roce 1907 bylo pořízeno nové jeviště za 432K 17h. Bylo opatřeno novou oponou, zaplacena byla v roce 1908 částkou 297,40 K. Je na ní vyobrazen podhled na Libici od malíře Novotného z Chotěboře. Dnes je opona značně devastovaná, lze jen tušit obrysy kostela, fary, školy a zámku. Jeviště zhotovil truhlář pan Víšek a zámečník pan Hanousek, oba z Libice. 8. listopadu 1908 byla na novém jevišti sehrána jako první hra „Furiant“. V roce 1910 sehrál divadelní odbor hry: „Deskový statek“ a „Na letním bytě“. Větší činnost kroužku byla ochromována neshodou mezi členy. V roce 1912 sehrána hra: „Výlet pana Broučka“. Divadelní kroužek v roce 1913 nevykazuje žádnou činnost, protože farář Čeněk Jůzl pro onemocnění nemohl nacvičovat divadelní hry.

„Kolébka“ (1960)

„Kolébka“ (1960)
Stojící zleva: Jaroslav Záruba, Karel Záruba, Anna Dymáková, Marie Dymáková, Karel Culek, Vlasta Málková, Jan Pátek, Františka Novotná, Anna Novotná, František Smejkal, Josef Stehno, Anna Dymáková, Alois Brtek.
Klečící zleva: Miloslav Konfršt, Jindřich Hanzal, Václav Kadlec, Josef Nádvorník, Antonín Pátek.

První světová válka v letech 1914-1918 úplně znemožnila divadelní činnost, protože mnoho mužů odešlo do války. Teprve v roce 1919 sehrál kroužek ochotníků hru „Vojnarka“. V roce 1919 vzniklo v obci „Sdružení katolické mládeže“, které sehrálo v dolním hostinci čp. 37 hry: „Prodaný ženich“ a „Mezi životem a smrtí“. V roce 1920 přibyl v obci další spolek „Republikánský dorost“, který se také zaměřil na divadelní činnost. Své hry hrál na besedním jevišti v hostinci čp. 37. Hry v tomto roce: „Španělská vesnice“; „Černý křiž v lese“; „Zlatodvorský sedlák“; „Viktorka“. Rok 1921: „Lešetínský kovář“ a „Kazimír“. V roce 1922 se „Sdružení katolické mládeže“ přejmenovává na „Orel-tělocvičnou jednotu“ a dále se věnuje divadelní činnosti. Žáci školy sehráli hru „Pro tatíčka presidenta“ a Republikánský dorost hru „Bělohorská mračna“.

1923: žáci – „Hastrman“; Orel – „Zlatodvorský sedlák“; „Od starého k mladému posvícení“; „Závěť“; „Mlynář a jeho dítě“ a „Mikuláš a čert na námluvách“. 1924: Beseda – „Otec božího lidu“; Orel – „Jindra“; „Teta mistra Štika“; „Návrat k přírodě“ a „Srdéčko od Mikuláše“. 1925: Republikánský dorost – „Maminčin mazlíček“; Orel – „Autobusová linka“; „Černé jezero“ a „Samot chorobné květy“. 1926: Orel – „Její pastorkyně“; „Tulácká krev“; „Jaro v podzámčí“ a „Rudá záře“. 1927: Orel – „7 srdcí manévruje“; „Pohádka mládí“ a „Holka modrooká“. 1928: žáci – „Svatoň a Milena“; Orel – „Furiant“ a „Každý má své kalhoty“. 1929: žáci – „Hadí král“; Orel – „Pokání sedláka Makovce“ a „Cikánka a její děti“.

Po roce 1930 se divadelní činnosti věnuje též hasičský sbor a odehrál hru „Červ“. Republikánský dorost sehrál na pastvišti Pod Skálou hru „Jan Výrava“; Orel sehrál hry: „Tulák Mirko“ a „Krajánku, vrať se“. 1931: Orel – „Zavadilka vdává dceru“ a „3 páni na bytě“. 1932: Orel – „Nepožádáš manželku“. 1933: žáci – „Dítě víly“; Republikánský dorost – „Ich melde“ a „Studenti, čím dál hůř“; Orel – „Poklad statku Lhoty“. 1934: Orel – „Statek“. 1935: Republikánský dorost – „Česká chaloupka“. V roce 1936 odehrává nový spolek „Domovina domkářů“ hru „Evropa hoří“. 1937: žáci – „Zlatá husa“; Orel – „Vesnice zpívá“ a „Čertovské námluvy“; Domovina – „Paprsky smrti“; Republikánský dorost – „Zelené království“. 1938: Orel – „Černý kříž v poli“. 1939: Orel – „Když kvetly růže“. 1940: Orel – „Růžová záře u Dušánků“.

V roce 1941 byl rozpuštěn Orel. V obci utvořena Katolická národní jednota, která sehrála hry: „Pod křížem“ a „Zpěváci ulice“. V roce 1942 sehrál spolek Charita hru „Písně dcery ducha mého“.  Po 2. světové válce v roce 1945 je zde utvořena „Místní rada osvětová“. Předsedou se stal Josef Sekerka. V roce 1946 se divadelní činnosti věnuje Československý svaz mládeže (hra „Domov“), Charita a Hasičský sbor. 1947 nacvičil učitel Bohumil Šorm hru „Pro lásku a svobodu“; hasičský sbor – „Jak zaplatím daně“ a „Návrat ztracené dcery“.

1948: hasičský sbor – „Národ pod křížem“ a „Prokletý statek“; Charita – „Ošetřovatelka“ a „Směry života“. 1949: hasičský sbor – „Na výměnku“. 1952: žáci – „O perníkové chaloupce“. Dne 27. 8. 1953 byla rozpuštěna dosavadní Osvětová beseda a utvořena nová, která se opět věnuje divadelní činnosti. 1954: OB – „Lucerna“. V tomto roce se začalo se stavbou nového jeviště v kulturním domě. Koncem října 1955 se začalo s nácvikem hry Aloise Jiráska „Psohlavci“, která byla vybrána pro slavnostní otevření jeviště, které se konalo 18. prosince 1955. 1955: OB – „Psohlavci“; „Třetí zvonění“; „Podskalák“; hasičský sbor – „Chudák manžel“; žáci – „Princezna Pampeliška“.

1957-divadlo-palicova_dcera

„Paličova dcera“ (1957)
Stojící vzadu: Souček Ladislav, Novotná Marie, Pátek Antonín, Kadlec Václav, Čada Zdeněk, Lédl Jaroslav a Smejkal František.
Stojící vpředu: Exner Jaroslav, Exnerová Julie, Pecl Ladislav, Lacinová Marie, Málková Vlasta, Sýsr Karel a Záruba Karel.
Děti: Jaroslava Exnerová a Ludmila Exnerová

V roce 1956 zakoupila OB nové kulisy: 2 pokoje s proměnami, 3 duby, 1 listnatý strom velký, 1 skupinku bříz, skupinu smrků, 2 domy, dvoudílné pozadí s domy, dvoudílné pozadí s horami, 2 zíďky, dvojitou bránu a bílé okno, vše za 6 200 Kčs. 1956: OB – „Císař pán o ničem neví“; „Kudy kam“; „Zapadlí vlastenci“. 1957: OB – „Pan radní si neví rady“; „Paličova dcera“; „Čaroděj Marlesto“; žáci – „Tři zlaté vlasy děda Vševěda“; „Zlaté srdíčko“; ČSM – „Jana“. 1958: OB – „Jedenácté přikázání“; „Maryša“. 1959: žáci – „Jak květinky přezimovaly“; OB – „Návštěva nepřichází“. 1960: žáci – „Červená Karkulka“; OB – „Otec“ a „Kolébka“. 1961: OB – „Moje teta, tvoje teta“ a „Čaroděj Marlesto“; žáci – „Medová pohádka“; ČSM – „Z lásky zrození“. 1962: žáci – „Stříbrná studánka“; OB – „Vojnarka“ a „C. k. polní maršálek“.

7. března 1963 sehráli žáci zdejší školy pohádkovou hru „Sněženka“. V první polovině roku 1963 se konaly přípravy na oslavu „1000 let Libice n. Doubr.“ Nakonec bylo od oslavy upuštěno. Z tohoto důvodu nebyla v první polovině roku nacvičena žádná divadelní hra. Na podzim se však již nepodařilo obsadit žádnou divadelní hru. V srpnu 1965 byl přeložen ze zdejší školy do Chotěboře učitel Alois Brtek, který režíroval zdejší divadelní hry po dobu své 13. leté působnosti. A tímto končí divadelní činnost ochotníků. V následujících letech a desetiletích hrál divadlo už jen pouze divadelní kroužek žáků zdejší školy. Ten sehrál tyto hry: „O Slunečníku, Měsíčníku a Větrníku“(1966); „O veselém pěvci“ (1967); „Stříbrná studánka“ (1968); „Tři zlaté vlasy Děda Vševěda“ (1969); „Popelka“ (1971); „Mluvící pták a živá voda a tři zlaté jabloně“ (1975) a „O Slunečníku, Měsíčníku a Větrníku“ (1982). Od roku 1982 nebylo v obci žádné divadlo nacvičeno.

plakat-otec plakat-prehlidka plakat-vojnarka plakat-tri vlasy

Až v roce 1999 se paní Blance Čermákové a Jitce Rutschové podařilo dát dohromady několik divadelně nadšených dětí a je založeno Divadelní společenstvo libických dětí. Obnovují tím tak téměř stoletou tradici hraní ochotnického divadla, která v obci byla. Nejdříve byly zprovozněny původní kulisy, v kulturním domě bylo vytvořeno jeviště s oponou, a poté byla nacvičena pohádka „Zkoušky čerta Belínka“. Premiéra se odehrála 28. března 1999 a hra měla velký úspěch. Podařilo se nacvičit ještě několik her, avšak na začátku nového tisíciletí spolek svou činnost ukončil.

Seznam odehraných divadelních her, jejichž názvy se dochovaly divadelní hry

Autor textu: Bc. Vladimír Stehno

Zdroj:
PAMĚTNÍ KNIHA DIVADELNÍHO SPOLKU SPOLU SE ZÁPISY O ČINNOSTI OSVĚTOVÉ BESEDY 1955-1963
Kronika Libice nad Doubravou 1. část + 2. část (1958)
Pamětní kniha (1928)

  •  
  •  
  •  

Komentáře jsou zakázány.